Standard

pro lepší orientaci můžete navštívit tyto stránky. Nádherná práce Chovatelky Snježani Štruklec, za kterou ji děkuji!, popisuji a zobrazuje jednotlivé části tornjaka tak jak maji být a tak jak nemaji být ZDE

 

27.06.2012/CZ

FCI-Standard  N° 355

BOSENSKO-HERCEGOVINSKÝ – CHORVATSKÝ OVČÁK

 (Tornjak)

PŮVOD: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko

DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARTU : 16.05.2007.

POUŽITÍ: pastevecký pes a hlídač dobytka, hlídač

KLASIFIKACE F.C.I.:  Skupina 2        Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi;

                                         Sekce 2.2         Molossové - horští psi

                                         Bez pracovní zkoušky

KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE: Plemeno Tornjak bylo obnoveno díky téměř vyhynulým potomkům geneticky homogenních původních dávných typů ovčáckých psů. Psi patřící k původním ovčákům byli roztroušeni v hornatých oblastech Bosny a Hercegoviny a Chorvatska a v přilehlých údolích. Hlavní historická data týkající se plemene jsou 1067 a 1374. Psané dokumenty z těchto let poprvé zmiňují plemeno Bosensko-Hercegovinského – Chorvatského ovčáka. V roce 1972 začal výzkum dávné i současné historie plemene a zároveň započaly snahy o systematickou záchranu plemene současně v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku. Souvislá čistokrevná plemenitba začala v roce 1978. Dnes se populace plemene sestává z početných čistokrevných jedinců selektovaných během generací v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině.

CELKOVÝ VZHLED: Tornjak je velký a silný pes, dobrých proporcí a mrštný. Stavba těla je téměř kvadratická. Kostra není ani lehká ale ani těžká nebo hrubá. Tornjak je silný, harmonický a dobře vyvážený v postoji i v pohybu. Jeho srst je dlouhá a hustá.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Tělo je téměř kvadratické. Délka těla nesmí přesáhnout kohoutkovou výšku o více než 8 %. Poměr délky tlamy a mozkovny je    1 : 1

POVAHA A TEMPERAMENT: Je vyrovnané povahy, přátelský, odvážný, poslušný, inteligentní, důstojný a sebevědomý. Urputný při bránění svěřeného majetku, neúplatný a podezíravý k cizím. Oddaný svému pánu a velmi klidný a mírný v jeho přítomnosti. Velmi vřelý k osobám žijícím v jeho blízkém okolí. Učí se rychle a velmi dlouho mu to zůstává v paměti. S radostí plní jemu svěřené úkoly. Je snadno cvičitelný.

HLAVA:  Protáhlá. Poměr mezi mozkovnou a tlamou je 1 : 1.

MOZKOVNA:  Horní linie mozkovny a hřbetu nosu jsou rozbíhavé. Nadočnicové oblouky jsou mírně naznačeny. Zadní část lebky je prodloužená ale středně široká. Oblast od nadočnicových oblouků k týlnímu hrbolu je plochá. Týlní hrbol je málo výrazný.

Stop: mírně vyznačený

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Velká, s dostatečně širokými nosními dírkami. Měla by mít tmavou pigmentaci. Pigmentace je v souladu s barvou srsti. Depigmentce není povolena.

Tlama: Obdélníkového formátu. Hřbet nosu je dokonale rovný.

Pysky: těsně přiléhající s tmavou pigmentací

Čelisti / zuby: Čelisti jsou velmi dlouhé a silné. Má plnochrupý korektní nůžkový skus.

Oči: mandlového tvaru, těsně přiléhající víčka, tmavé barvy. Okraje očních víček tmavě pigmentovány.

Uši: střední velikosti, trojúhelníkového tvaru, klopené a visící, nasazené spíše vysoko. Nesené přilehle k lícím. Osrstění uší je krátké.

KRK: Střední délky, silný, nesen spíše nízko. Kůže suchá, srst bohatá a dlouhá. Tvoří límec.

TĚLO:

Kohoutek: středně vyvinutý

Hřbet: krátký, pevný, středně široký a rovný

Bedra: spojení hrudi a zádě je krátké, středně široké, u fen o trochu delší.

Záď: střední délky, široká a mírně spáditá

Hrudník: velmi prostorný, hluboký a široký, oválného tvaru. Nejnižší bod hrudního koše dosahuje alespoň k lokti. Nikdy nemá sudovitý tvar. Hruď je silná se středně vyjádřenou hrudní kostí.

Dolní linie: Břicho je dobře osvalené. Dolní linie není vtažená, ale postupně stoupá od konce hrudní kosti směrem dozadu.

OCAS: dlouhý. Nasazený přiměřeně vysoko, velmi pohyblivý. V klidu visí a v pohybu je vždy vztyčený nad úroveň hřbetu, což je charakteristické pro plemeno. Dostatečně osrstěný s výrazným praporem.

KONČETINY: Silné a dobře úhlené.

HRUDNÍ KONČETINY: Dobře vyvinuté, silných kostí a pevného osvalení. Paralelní a v postoji kolmé.

Plece: Lopatky střední délky, správně uložené vzad. Úhel mezi lopatkou a pažní kostí je okolo 120°.

Nadloktí: Osvalené a silné. Téměř stejné délky jako lopatka.

Loket: Středně těsně přiléhající k tělu.

Předloktí: Kosti jsou silné, svaly dobře vyvinuté, kolmé

Záprstí: mírně sešikmené

Přední tlapa: Prsty klenuté a pevně sevřené. Drápy pigmentované, tmavá pigmentace je žádoucí. Polštářky jsou pevné a odolné, je požadována tmavá pigmentace. Přední tlapy jsou vyvinutější než zadní.

ZADNÍ KONČETINY: Silné a paralelní. V postoji vertikální s adekvátním úhlením. Koleno dobře zaúhlené.

Stehno: široké, silné, dobře osvalené

Bérec: dobře osvalený, silný, široký. Stejné délky jako stehno.

Hlezno: pevné, uloženo trochu výše

Nárt: Silný. Možná přítomnost paspárků.

Zadní tlapa: Prsty klenuté a pevně sevřené. Drápy pigmentované, tmavá pigmentace je žádoucí. Polštářky jsou pevné a odolné a je požadována tmavá pigmentace.

POHYB / CHOD:

Pro Tornjaka je typickým pohybem klus. Pohyb je dobře vyvážený, pružný, prostorný, harmonický, se silným posunem vycházejícím ze zadních končetin. V pohybu je linie hřbetu pevná.

KŮŽE: Kůže je silná, dobře přiléhající po celém těle.

OSRSTĚNÍ:

SRST: Obecně je Tornjak dlouhosrstý pes s krátkou srstí na hlavě a nohách. Krycí srst je dlouhá, hustá, hrubá a rovná. Je obzvlášť dlouhá na horní části zádě, na plecích a hřbetu. Také může být mírně vlnitá. Na tlamě a čele, vzhůru k imaginární spojnici uší, na uších a přední straně končetin a tlapách je srst krátká. Srst je zvláště bohatá okolo krku (límec), hustá a dlouhá na stehnech (kalhoty). Tvoří prapory na předloktích. U hodně osrstěných jedinců je hustá srst i na zadní straně nártů zadních končetin. Ocas je bohatě osrstěn velmi dlouhou srstí. Zimní podsada je dlouhá, velmi hustá a pěkné vlněné textury. Srst je bohatá a hustá a neměla by tvořit pěšinku na hřbetu.

BARVA: Je pravidlem, že Tornjak je vícebarevný s výraznými znaky různých barev. Obvykle je dominantní základní barvou bílá. Můžou se objevit psi s černou základní barvou a bílými znaky, nejčastěji okolo krku, na hlavě a na nohách. Mohou se vyskytovat i jedinci téměř bílí s jen malými znaky.

VELIKOST:

Kohoutková výška:                Psi:                  65 - 70 cm      

                                              Feny:               60 – 65 cm

                                              tolerance         +/- 2cm

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a vlivu na zdraví a pohodu psa.

  • Kostra příliš jemná nebo těžká
  • Hlava příliš jemná nebo příliš hrubá
  • Vady uší (nasazení, délka, osrstění)
  • Klešťový skus
  • Absence dvou P2, dvou P3. Absence více než dvou P1
  • Hřbet příliš dlouhý
  • Kapří hřbet, propadlý hřbet
  • Výrazně přestavěný pes
  • Špatné úhlení
  • Lokty vtočené nebo vytočené
  • Ocas položený na hřbetě
  • Nedostatečně osrstěný ocas
  • Srst nedostatečné délky
  • Tmavá maska
  • Slabé tlapy

VYŘAZUJÍCÍ VADY:

  • Agresivní nebo příliš plaší jedinci
  • Nedostatek typu (netypičtí jedinci)
  • Odchylka od pohlavního typu
  • Anomálie v barvě a tvaru očí (rybí oko, surový výraz, oči různých barev)
  • Entropion, Ectripoin
  • Podkus nebo předkus
  • Absence jakýchkoliv jiných zubů než je zmíněno výše ve vadách
  • Příliš krátká srst
  • Nedostatek podsady
  • Zakrnělý ocas
  • Chybějící ocas
  • Jednobarevní jedinci
  • Albinismus
  • Netypické rozmístění barev na těle
  • Odlišnost od povolených výškových limitů (včetně tolerance)
  • Kosmetické upravování psa nebo stopy kosmetických nebo chirurgických zákroků

Jakýkoliv pes jasně vykazující tělesné nebo povahové abnormality by měl být diskvalifikován.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.