hárání

Pokud Vás zajimá jak se vyvíjí štěňatka, zde je nádherně zpracovaný těhotelský kalendář slovenske CHS Ridgebacku zde 

níže uvedený článek o krytí byl převzat ze stránek: :http://www.leonfram.estranky.cz/clanky/zivot-s-leonem/chov/kryti.html

Výběr psa, krycí list

První důležitou činností majitele feny je pečlivý výběr krycího psa. Opět nemá cenu, abych se pokoušela dávat dohromady určitá pravidla pro výběr nebo něco podobného. Na to za prvé nemám dostatek vědomostí a za druhé by to opět bylo nejméně na jeden další článek. Takže jen stručně. Chovatel má dvě možnosti: 1. vybrat si psa sám nebo 2. požádat o doporučení poradkyni chovu. V obou případech je ideální, když si krycí psy prohlédnete osobně na klubových srazech, speciální výstavě, apod. Fotografie sice ukáže hodně, ale minimálně o povaze psa vám nic neřekne, kromě toho osobní setkání se psem i s jeho majiteli, vám hodně napoví. 
Máte-li tedy vytipovaného krycího psa (nebo psy), kontaktujete poradkyni chovu a s ní svůj výběr dále řešíte až k úspěšnému vystavení krycího listu. Na něm nemusí být napsáno jméno pouze jednoho psa, můžete mít napsané i tři krycí psy a záleží na vás a na dalších okolnostech, ke kterému nakonec pojedete. Nejde o to, zda máte prvního napsaného Ferdu, klidně můžete jet zkusit poprvé krýt k Alíkovi. Pořadí psů není nijak závazné, jsou to pouze tři jména. Ale to trochu předbíhám...
Než dojde "na věc" potřebujete krycí list. To je oficiální povolení pro dané spojení. Vydává jej poradkyně chovu a jako dnes všechno, i toto něco stojí. Ale nebojte se, ve srovnání s odchovem štěňat je to pakatel!

Zápisní řád MSKCHPL - krycí list (doporučení nebo potvrzení o krytí feny)

 1. Vystavení krycích listů se provádí na základě písemné žádosti zaslané poradci chovu nejméně čtyři týdny před předpokládaným háráním. V případě žádosti o zahraniční krytí zašle majitel poradci chovu také fotokopii rodokmenu, vyhodnocení DKK a doklad o zařazení do chovu vybraného psa. Za vystavení krycího listu zaplatí majitel stanovený poplatek před jeho vydáním

2. Poradce chovu je chovateli nápomocen radou při výběru krycích psů

3. Krycí listy jsou dokladem o schváleném a uskutečněném krytí a musí obsahovat následující údaje:

- jméno psa (psů) navrženého (navržených) ke krytí a číslo jeho (jejich) zápisu (zápisů) 
- jméno feny a číslo jejího zápisu 
- jméno a adresu majitele nebo držitele chovného psa 
- jméno a adresu majitele nebo držitele chovné feny 
- podpisy obou majitelů (držitelů) 
- místo a datum krytí.

4. Krycí list je nutno při prvním krytí podepsat. Při opakovaném krytí je krycí list doplněn o datum překrytí., oba krycí listy zůstávají majiteli chovné feny, jeden krycí list zašle majitel chovné feny  do 1 (slovy jednoho) týdne poradci chovu.

5. Krycí list se vyplňuje i v případě, že oba partneři jsou v držení jednoho majitele. V tomto případě, nebo  v případě, že chovatel je majitelem více psů plemene LEONBERGER chovných či nechovných, určí výbor klubu svědky ke krytí.

6. Při neuskutečnění krytí si chovatel může krycí list ponechat pro další použití.

7. Nezabřeznutí feny hlásí její majitel (držitel) držiteli krycího psa a příslušnému poradci chovu odešle druhý díl krycího listu do 75ti dnů po krytí. Řádně vyplněné a podepsané krycí listy jsou dokladem, který je součástí přihlášky vrhu, nutné k zápisu štěňat do plemenné knihy a vydání průkazů původů

8. Doba platnosti krycího listu je 1 (slovy jeden) rok od data vystavení.

Jak jste se tedy dočetli, tak o krycí list je třeba žádat s patřičným předstihem, nikoli první den hárání! Platnost je jeden rok, takže klidně zažádejte opravdu brzy, ať vás pak fenka nepřekvapí, když začne hárat o měsíc dříve. A určitě si nechte vyplnit alespoň dva psy, klidně se může stát, že vám fenka začne hárat, ale majitelé krycího psa budou na dovolené nebo bude mít například pes úraz. No všichni známe zákon schválnosti a štěstí přeje připraveným :-)
Může nastat ale i vyjímečná situace, kdy vás fenka s háráním opravdu překvapí. Nebo na poslední chvíli se rozhodnete pro změnu krycího psa. Potom lze žáda o tzv. expresní krycí list, kdy může být vystavení provedeno i do druhého dne. Ale samozřejmostí je, že za tuto rychlost je několikanásobná cena!

Kdy jet za krycím psem

Jako další je dobré kontatovat majitele psa, nejpozději na začátku hárání, ideálně po vystavení (nebo ještě před) krycího listu. Když fenka začne hárat, domluvte se s majiteli psa, jak na tom jsou. Již jsem zmínila, že ne vždy se sejdete časově nebo zdravotně, tak ať nejste ve správný den zaskočeni! Je-li to pro vás technicky reálné, nebo-li bydlíte v rozumné vzdálenosti od psa, je dobré, během prvních pár dní dojet na první návštěvu. Zde podotýkám, že vždy jezdí fena za psem a to z prostého důvodu. Pes v domácím prostředí vše zná, takže jediné nové a tedy maximálně atraktivní je fenka. Uděláte-li to opačně, pak je slušná šance, že pes nejdříve bude kontrolovat nové teritorium a fenka bude na druhém místě. Tato návštěva je čistě seznamovací, aby se fenka rozkoukala a obě zvířata se poprvé setkala. U zkušeného krycího psa může již tato návštěva napovědět, kdy bude pravá doba na samotné krytí. Může se i stát, že ke krytí rovnou dojde! Jak ještě zmíním, správný termín krytí je velice individuální, takže možné je vše... Tato první návštěva je ale pouze na dohodě obou stran, není nijak nutná, ale někdy může pomoci, například u bázlivějších zvířat. Kromě toho chápu, že ne každý má na takové "výlety" zbůhdarma čas. Takže to berte pouze jako tip za ideálních podmínek.

Kdy tedy vlastně za psem vyrazit, jestliže mluvíme již o samotném krytí? Obecně se říká i v odborné literatuře píše, že ideální doba je obvykle mezi 9. a 13. dnem. Ale zkuste se zeptat někoho, kdo právě má štěňata (bez ohledu na rasu), kolikátý den kryli. Obávám se, že minimum krytí bude v tyto "obvyklé" dny, většinou se fenky poněkud odlišují, což ovšem v průměru dá ony trochu matoucí dny 9-13. Jak jsem zmínila, každá fenka je velice individuální, některá může být kryta 5. den, jiná zabřezne den 20. A teď jak poznat, kdy je čas u té vaší holky??? Ano to je slušná alchimie... No ale zkusme se držet faktů. První, co lze sledovat, je barva výtoku feny. Optimální termín provází změna krvavého výtoku na růžový až zcela světlý (barva vody z masa). Tento způsob má ale omezenou platnost, protože u některých fen se během celého hárání nemusí objevit krvavý výtok, u jiných přetrvává i v době ideální pro krytí. Z tohoto důvodu se vyplatí sledovat svou fenku již při háráních, kdy krytí ještě neplánujete. Poznáte tak, zda se výtok u vaší fenky mění, jak je obvykle silný, kdy se začíná stavět sousedovic voříškovi,... Zkušený chovatel podle chování feny dokáže poměrně přesně určit den vhodný na krytí, jenže zkušený chovatel pravděpodobně nečte tento článek že? Tedy určení dne krytí podle chování a zevních projevů není obvykle v možnostech začátečníka.
Další možností je navštívit cca 4.-7. den hárání veterináře, který provede test na progesteron. To je hormon, který souvisí s ovulací, tedy "dozráním" vajíček. Tato metoda je stoprocentní, jenže je tu možnost lidské chyby. Z doslechu vím, že bohužel není zase až tak vyjímečná. K progesteronu se podrobněji vrátím za chvíli. Nyní ještě jedna možnost - vaginální cytologie neboli stěr.

Vaginální cytologie

Princip poševní cytologie spočívá v tom, že během hárání buňky postupně mění svůj tvar a zbarvení. Dalšími ukazateli, které se v poševním stěru hodnotí, jsou přítomnost či nepřítomnost buněčných jader, červených a bílých krvinek, bakterií a hlenu.
Vlastní provedení testu je jednoduché. Nejprve se získá otisk buněk poševní sliznice pomocí vatového tampónu. Tento otisk se přenese na mikroskopické sklíčko. Po zaschnutí (fixaci) se preparát obarví laboratorními barvami. Z takto zhotoveného preparátu se potom zjišťují charakteristické změny odpovídající danému stádiu pohlavního cyklu feny.
Mezi nesporné výhody této metody patří snadné provedení, šetrnost k vyšetřované feně a možnost několikerého opakování. Samozřejmě i poměrně nízká cena, ta se často pohybuje v řádech desítek korun ale maximálně do 200,-. Také vám vyšetření je schopen provést takřka kterýkoli veterinář a to doslova na počkání.
Nevýhodou této vyšetřovací metody je individuální reakce buněk poševní sliznice na hormony - estrogeny a skutečnost, že na základě vyšetření poševní cytologie není možné přesně stanovit dobu ovulace. Veterináři sami uvádějí přesnost cca 70 %. Nebo-li u 7 fen z 10 bude výsledek poměrně přesný, ovšem u zbývajících tří bude zcela mimo. Má osobní zkušenost je zatím přesně z té druhé skupiny a i většina ohlasů, které jsem našla na stěr na internetu.

Progesteron

Opět ještě před začátkem hárání se vyplatí zjistit, který veterinář ve vašem okolí vyšetření provádí, kolik stojí a hlavně jak rychle budete mít výsledky. Cena se pohybuje od 200 do 1.000,- takže rozdíly jsou dosti zásadní. Kromě toho zdaleka ne každý veterinář tento rozbor dělá. Většina lékařů vám je schopna fence vzít krev s tím, že vy si ji odvezete do "lidské" laboratoře, kde vám rozbor provedou. Některé veteriny toto zajistí samy, někde dokonce mají laboratoř přímo na veterině. No a podle výše popsaného se pochopitelně liší čas výsledku. Jsou místa, kde vám ho řeknou za dva dny! Asi chápete, že to už může být pozdě. Takže zase platí, že štěstí přeje připraveným a zjistěte si, kam vyrazit ještě dřív, než začne fena hárat. To je první problém - čas výsledků. Druhý problém jsou jednotky. Obvykle se výsledek udává v ng/ml, ale můžete se setkat i s hodnotou v nml/l. Na jednotkách je potom závislá hodnota progesteronu, platí převodní vztah 1 ng/ml  = 3,18 nml/l. Nebo-li v nml vám bude hodnota vycházet cca 3x vyšší! No a zde se objevuje druhý problém, kdy dojde k chybě v komunikaci laborka - veterinář - majitel feny a jednotky k vám dostanou špatné, potom je výsledek absolutně zkreslený. Nezapomeňte se tedy při zjišťování hodnoty progesteronu ptát i na jednotky, ve kterých je uveden. Pro alespoň částečnou orientaci, uvádím tabulku hodnot progesteronu během hárání, resp. vzhledem k vhodné době krytí:

Nejpravděpodobnější scénář je, že onen 4.-7. den hárání vám vyjde hodnota nižší než 5 ng/ml a veterinář vám sám doporučí, kdy přijít k němu na druhý odběr krve. Ten  je již obvykle mnohem blíž správnému termínu krytí. Buď vám veterinář přímo řekne rychle jeďte, nebo doporučí kolik dní ještě počkat. Opět, máte-li to k psovi blízko, je pro vás situace o to snazší. Můžete mít pokusů více, ale jedeteli za krytím daleko třeba až do ciziny, musíte být "přesní". Zde bych vám radila spoléhat nejen na veterináře, ale i na zkušeného chovatele. Ono obvykle veterináři radí jet za psem při hodnotě nad 5 ng/ml. Ale zkušení chovatelé často jedou o den nebo dva déle, kdy hodnota ještě stoupne. Tedy ideálně poproste o radu zkušené a nejlépe ještě se zkušeným krycím psem, ten vám "jediným čuchnutím" také rychle určí, zda máte bez otálení vyrazit, nebo ještě můžet v klidu dobalit pár věcí na cestu. Pro upřesnění zkušený krycí pes - prubíř nemusí být ani leon, i když s čivavákem bude možná trošku problém ;-) ale zkušený majitel i takového krycího psa vám řekne, zda je vaše fenka v nejlepší době. 

Závěrem lze říci, že optimální je, když majitel feny propojí všechny tyto metody. Tedy nejdříve sleduje barvu výtoku a chování fenky vůči psům samcům. Začne-li se barva výtoku měnit, potom navštíví veterináře, který dle svého uvážení provede cytologii a progesteron (já osobně bych se nespokojila se samotnou cytologií!). Podle výsledků buď potom jedete rovnou za psem, nebo podle rady veterináře vyšetření zopakujete za pár dní.

Pár chvil do krytí

Konečně se také dostáváme k samotnému krytí. Úvodem je třeba rozlišit situace, kdy se u krytí sejdou samí "začátečníci" nebo je-li alespoň jeden zúčastněný zkušenější. Abychom si rozumněli, nejhorší situace je, je-li to pro všechny čtyři poprvé. Nebojte se, nepopisuji tu žádné perverzní techniky :-) Těmi čtyřmi myslím psa, fenku, majitele psa a majitele fenky. Skutečnost je obvykle taková, že dokonce nejde o čtyřku ale často i pětku nebo šestku, když se psem i fenkou jsou přítomni dva a dva lidé. No ale zpět k věci, tedy je-li to jak pro zvířata, tak pro lidi poprvé, potom budete mít nejspíš o zábavu postaráno. Což se níže pokusím přiblížit. Máte-li to štěstí, že někdo z vás již krytí zažil, ať již pes, fena nebo majitelé, potom vše bude o něco snazší.
Jste-li tedy všichni naprostí začátečníci, potom se vyplatí, mít k ruce zkušeného chovatele. Opět není bezpodmínečně nutný chovatel leonů, ale chovatel, který má pražské krysaříky vám určitě nepomůže tolik, jako chovatel alespoň velkého nejlépe ale obřího a chlupatého plemene. Samozřejmě dobrá duše od leonů je nejlepší. Ale zase ne všichni máme to štěstí, ovšem určitě zkuste poprosit chovatele vaší fenky, nebo chovatele krycího psa, případně poradkyni chovu. Máte velkou šanci, že někdo z nich bude mít čas a bude to k vám pro něj přijatelně daleko a vy tak budete mít zkušeného odborníka v zádech. Když se toto nepodaří, domluvte si alespoň někoho, komu mužete v nouzi volat o radu. Teď vám to možná přijde legrační, vždyť tolik voříšků vznikne ze židle, přes plot, na kopci,... a z podobných neuvěřitelných situací. Ano možná budete právě vy ti šťastní, kterým se psi nakryjí takřka sami mezi vrátky a vy budete jen přihlížet, ale věřte mi, že to jsou spíše výjimky, nebo situace se zkušeným plemeníkem. 

Než dojde "na věc" je dobré, aby fenka přijela již s trochu ostříhaným okolým vulvy, některá to vůbec nepotřebuje, ale například při krytí v plné zimní srsti to může dosti usnadnit situaci. Také je dobré mít k ruce lubrikant, opět ze stejných důvodů - usnadnění situace. Obě zvířata by měla mít obojek (při svázání je bude třeba kvůli jejich bezpečnosti přidržovat) a je pochopitelné, že stahovák ideální právě není. Hodí se mít připravená i vodítka, někdy mohou být psi natolik nabuzení a zbrklí, že se vyplatí mít možnost usměrnit je. Vodítko opět volíme šikovné do ruky a přiměřeně dlouhé (určitě ne stopovačku!). Majitel fenky potom samozřejmě přijíždí s potvrzeným krycím listem a majitel psa může mít naopak připravenou smlouvu o krytí. Ještě maličkost, než psi opravdu pustíte na věc, ujasněte si, jestli na to ještě nedošlo, jak to bude s cenou štěňat. Není horší trapas, než když po krytí řekne majitel psa svůj požadavek a majitel fenky na něj nechce přistoupit... O tom, že v létě nepojedeme krýt v pravé poledne, nebo v zimě naopak po tmě, zde snad ani psát nebudu. Dojde-li k nějaké takové krizové situaci, myslete na psy!!! V teple kryjte v chládku, psa nenechte extrémně vyčerpat. Musíte-li krýt po tmě, zajistěte si alespoň nějaké osvětlení, nikdy nevíte, co se může dít. Ale to jsou jakési zásady zdravého rozumu, které už majitel leona určitě zná.
Ještě maličkost, vezměte si na sebe staré oblečení, které můžete ušpinit. Uvidíte, že se možná nejednou octnete na zemi. I sebe lépe vychovaný leon je pod sílou hormonů hluchý a slepý, takže vám rozvášněný páreček podrazí nohy dříve než se nadějete...

Krytí

Po příjezdu nedělejte z krytí žádné drama. V klidu pusťte psy na volno (samozřejmě nejlépe v oploceném prostoru - zahrada, apod) a nechte jim pár minut, ať se seznámí! Nezkoušejte přivést fenku na vodítku před psa a nesnažte se, aby pes též uškrcený na vodítku na ni na povel skočil! Nedělejete z krytí žádné divadlo! Přítomni by měli být jen majitelé, další pomocníci by se měli držet v ústraní a zasáhnout jen v případě potřeby. Při prvním setkání psům dejte čas, ať zkusí štěstí sami. I psi potřebují předehru, fena psa provokuje k maximální aktivitě, pes zase fenu aby se mu nastavovala. Vše má svůj význam! Tuto předehru ale nemůžete z důvodů únavy a ztráty zájmu nechat trvat věčně. Stačí pár desítek minut (podle počasí, chování zvířat,...) a pak můžete začít zasahovat. Pochopitelně v ideální situaci se psovi podaří na fenku naskočit a nejlépe ji i napíchnout, ale bohužel v případě všech začátečníků, tento ideál moc nefunguje. Budete-li mít to štěstí, chvíli počkejte, až pes začne vibrovat a pak opatrně jděte přidržet fenku i psa, aby při svázání nedošlo k poranění. 
Nebudete-li mít výše popsané velké štestí, tak budete muset psům trochu vypomoci. Majitel fenky ji buď zastaví nebo s ní před psem může pomalu chodit. Pes se bez další pomoci bude sám snažit naskakovat. Je-li nezkušený, může být sice na feně, ale ne dost blízko. Zkuste tedy psa ze zadu přistrčit, ale pozor, ne každý pes takovou manipulaci snese, mnoho z nich radši z fenky seskočí. Potom musíte manipulovat jen s fenkou a doufat, že se pes sám trefí. Také se může stát, že pes se netrefí nebo hned vyklouzne ven ale je již ztopořený. Potom majitel psa vezme chvíli rozchodit, případně mu může "nádobíčko" chladit mokrým hadrem (čistým!). Vše nejlépe mimo dosah fenky, aby se pes trochu uklidnil. Nedaří-li se spojit psům příliš dlouho (desítky minut), vyplatí se třeba na půl hodiny zvířata oddělit. Oba si odpočinou a budou mít další elán a nabuzení pro nové pokusy.
Jste tedy v situaci, kdy fenku přidržujete a pes aktivně naskakuje. Nedaří-li se mu trefit, zkuste ho přistrčit, jak bylo psáno výše, případně můžete vypomoci přímo i u vulvy a psa rukou nasměrovat. To ovšem opět předpokládá, že to pes snese. Vím, že se to vše zdá úsměvné, ale uvědomte si, že jsou-li obě zvířata nezkušená, k tomu mohutně chlupatá a majitelé lehce nervózní, je to dosti reálná situace. Další úskalí je samotné první hluboké vniknutí do feny - prvničky. To je pochopitelně obvykle bolestivé, proto je třeba s tím počítat a pohlídat, aby fenka psovi neucukla. Například lehkým přidržením pod břichem. To je ostatně třeba často i potom. Nezapomeňte, že správný leoní samec má váhu kolem 70 kg a fenka, byť je mohutná, tak se pohybuje kolem 55 kg. Rozdíl je hravě tedy i 20 a více kilogramů, takže fenka jednoduše psa nemusí dlouho unést, případně hodně razantní pes ji může naskočením doslova kácet. Takže opravdu se hodí dva lidé k feně, jeden pro případ potřeby k hlavě, druhý pro přidržení pod břichem. Samozřejmostí je potom přítomnost majitele psa, který si vše řídí "z druhé strany". 
Jestliže se vám tato nejobtížnější část podaří, máte velkou šanci, že se psi sváží. To je už ale pouze na nich. V každém případě se snažte, co nejdéle nechat psy v pozici pes na feně pro případ, že by k svázání nedošlo. Teprve když pes nebo fena začnou být odhodlaní polohu změnit, opatrně přehoďte jednu nohu psa přes fenku. Takže budou stát zadky k sobě. Takto je nutné obě zvířata přidržovat, protože svázání může trvat desítky minut a pak by snaha odejít mohla psa zranit. Samozřejmě může dojít i k situaci, že ke svázání z různých důvodů nedojde. Ale nebojte, to není podmínka k zabřeznutí! Jestli se vám podařilo psa na feně udržet alespoň pár minut, je u mladého psa šance na zabřeznutí feny veliká. 
Může se stát i situace, že pes z fenky vyklouzne nebo bude "hotový" dřív, než se trefí. Potom ho někam nechte v klidu lehnout a počkejte, až u něj bude povšem. Máte-li všichni dost času, můžete fenku též odvést např. do auta a vše zkusit ještě jednou cca za hodinu. Ale mnoho psů už bude mít pocit, že svou práci odvedlo, byť né do fenky. Můžete mít ale i štěstí a pes bude stále při chuti zkoušet to znovu. Když ne, musíte vše odložit na druhý den.

Po krytí

Bylo-li krytí úspěšné, tzn. došlo ke spojení feny a psa, i kdyby na pár desítek vteřin, potom musíte vyplnit krycí list a brát krytí jako uskutečněné! Již při prvním proniknutí dochází k uvolňování spermií, fenka tedy může zabřeznout, nelze tedy, jet překrývat k jinému psovi nebo krytí nenahlásit! Fenka i pes by měli mít chvíli klidu, takže dát napít a odložit každého někam odděleně. Vy se mezi tím věnujte podepsání krycího listu případně smlouvy o krytí. 
Rozhodnete-li se pro jistotu provést ještě překrytí, nejvhodnější doba je obden. Budete mít tedy šanci, tuto kratochvíli si ještě jednou zopakovat :-)